Expedice do Konžských pralesů

V březnu 2012 jsme konečně podnikli dlouho plánovanou expedici do konžských pralesů za Pygmeji. Jsou to pověstní lovci a sběrači, jejichž domovem a zdrojem života byly od pradávna pralesy rovníkové Afriky. My jsme se vydali zjistit, jestli tomu tak je i dnes.

Vzhledem k tomu, že se jen velmi obtížně hledají jakékoliv informace o této oblasti, bylo pro nás, z praktických důvodů, nejjednodušší začít výpravu v Kamerunu. Tam jsme ale velice brzy zjistili, že tamní Pygmejové kmene Baka již původním životem v lese nežijí, a ani memohou. Byli z něj vytlačeni a donuceni usadit se ve vesnicích podél cest. Utlačuje je vláda, která neuznává jejich právo na les, ve kterém po mnoho generací žili; přednost dostávají například zájmy dřevařských společností, Bantu farmáři, ale také chráněné přírodní oblasti. Pygmejové, kteří svůj ekosystém znají a respektují jako nikdo jiný, nemají do národních parků přístup.

Všechny vesnice Baka, které jsme při naší cestě jihovýchodním Kamerunem viděli, na nás působily dost depresivně. Všechny chýše byly hranaté (stejné, jaké staví Bantu) namísto tradičních půlkulatých, z listů. Nový, usedlý, životní styl s sebou také ale přináší spoustu problémů. Vesnice jsou přelidněné a řada dětí trpí podvýživou, protože tradiční dieta Pygmejů založená na mase divokých zvířat se změnila na dietu tvořenou hlavně maniokem chudým na bílkoviny. Mnoho dospělých dnes propadá alkoholu. Většinová Bantu společnost se na ně stále dívá jako na podřadné bytosti, primitivy. Je známé, že Bantu již po staletí žili s Pygmeji v určité závislosti, symbióze. Ta ovšem, ještě i ve velmi nedávné minulosti, byla téměř na úrovni otroctví, jak je zminěno v mnoha etnografických studiích.

Více štěstí jsme neměli, ani když jsme se vypravili v Kamerunu za pralesními slony a nížinnými gorilami do národního parku Lobéké. Gorily v tamním pěkném lese evidentně žijí, ale neměli jsme to štěstí je vidět, pouze stopy po nich. Slonů tam zbývá málo, hlavně kvůli velkým problémům s pytláky. Navíc vede přímo národním parkem hlučná, prašná cesta z Konga, po které neuvěřitelné množství náklaďáků vozí obrovské kmeny staletých pralesních stromů.

Z Kamerunu jsme se tedy vydali do Středoafrické republiky hledat Pygmeje BaAka, neboli Bayaka, což v jejich řeči znamená lidé kmene Aka (ale říkají si také BaBenzele). Žijí v jihozápadním cípu Středoafrické republiky (a v severním Kongu), kde se také nachází chráněná oblast Dzanga-Sangha. Její součástí je proslulá Dzanga Bai, pralesní paseka bohatá na minerály a soli, a proto hojně navštěvovaná pralesními slony. Viděli jsme jich tam jedno odpoledne i sto deset najednou! Neuvěřitelně nádherný zážitek!

BaAka žijí v celé oblasti, a tedy i v okolí vesnice Bayanga, kde je správa parku. Zdá se ale, že stejně jako v Kamerunu, i tady se jejich život už změnil. V chráněné oblasti nesmějí lovit, a jinde už není dost divokých zvířat, aby se překotně rostoucí populace uživila. Mladá generace BaAka rychle ztrácí znalosti a dovednosti svých rodičů, nejraději by jenom seděli a čekali až jim někdo něco dá.

 

Děti pygmejů BaAka

Doufali jsme, že nějaké zbytky tradičně žijících BaAka ještě najdeme, i tady je však problém cokoliv zjistit nebo domluvit, a navíc je vše komlikováno tím, že BaAka jsou k cizincům velmi nedůvěřiví. Nakonec se nám podařilo najít někoho, kdo nám slíbil, že nás vezme do opravdového loveckého „kempu” v pralese, abychom se něco naučili o jejich kultuře a životě. Když jsme tam po asi dvou hodinách pochodu pěkným pralesem dorazili, zjistili jsme, že tábor byl postaven ten den, jen pro nás. Dokonce tam, na první pohled, ani nebylo dost lidí na lov sítěmi, tradiční způsob lovu BaAka. Náš průvodce prostě jen ráno poslal pár lidí do lesa, aby pro nás vše připravili. Bylo už pozdě odpoledne, a tak jsme museli zůstat na noc. Dobře jsme udělali; i přesto, že kemp nebyl opravdový, krásně nám večer zazpívali své tradiční nápěvy, dokonce i duch pralesa přišel.....

Později jsme učinili ještě jeden pokus, ale dopadlo to podobně. Všichni nám říkali, že jsme nějakých 30 let pozdě.
Bohužel měli pravdu.





Baaka1

V táboře BaAka

Baaka2

Večerní zpěv

Baaka3

Duch pralesa




Přejít na Hlavní galerii

Zpět na Hlavní stránku


English version


Z mých archívů


Fotogalerie

~ Hlavní galerie ~

~ Starověké civilizace ~

~ Obrázky z cest ~

 


Neuvěřitelné ale pravdivé


 


Poděkování

Rád bych tady poděkoval Rodu Cassidy za skvělé ubytování v Dzanga Sangha, přátelství, výlet přes řeku a všechny ty cenné rady, které nám dal.



Taky chci vyjádřit můj obdiv a hluboký respekt k Andrei Turkalo, která v Dzanga Bai už přes 20 let obětavě studuje a dokumentuje pralesní slony...

 



Zajímavý odkaz

Český překlad

Zpráva o živé planetě 2014 (WWF Living Planet
Report 2014)

WWF panda-logo