Mizející svět domorodých kmenů
Vítám vás na mých stránkach. Jsou o světě, který se nám doslova ztrácí před očima. Svět o kterém jste možná ani nevěděli, že ještě existuje. Proto bych se rád podělil o něco z toho, co jsem prožil, zaznamenal a vyfotografoval na mých expedicích do často velmi odlehlých koutů světa.
Už dlouho se zabývám problematikou mizejících kultur přírodních lidí a ekosystémů, ve kterých žijí. Myslím si, že tito lidé jsou nedílnou a naprosto nenahraditelnou součástí světového kulturního dědictví. A právě tyto poslední žíjící kmeny, zdá se, nemají žádnou šanci si udržet svoji kulturu a tradiční způsob života v našem agresívním světě, kde rychle postupující globalizace zničí vše, co jí stojí v cestě.
Je mnoho přímých faktorů, ale nakonec je to vždycky jen nějaká forma chamtivosti a arogance naší západní civilizace. Ať už je to tím, že vlády nebo nadnárodní společnosti chtějí dřevo z pralesa, území, nebo zlato; anebo misionáři nenávratně mění tyto unikátní kultury při jejich (často velmi bezohledném) „zachraňování” duší ve jménu jejich Boha (i když jistě jen s nejlepšími úmysly). Někdy je to prostě jen tlak rychle rostoucích populací.
Domorodé kmeny mají tradičně obrovský respekt k přírodnímu prostředí, ve kterém žijí. Jakmile jsou však lesy zničeny a lidé „zmodernizovaní”, vždy to skončí tak, že vykořenění domorodci pak žijí někde v bídě, na okraji společnosti.
Rozhodnul jsem se sem přidat také několik příběhů a fotek o zvířatech a přírodě. Odjakživa bylo mou velikou vášní studovat, fotografovat a chránit přírodu a zvířata. Na spoustě míst jsem však viděl, jak se poslední malý zbytek divočiny, i přesto že je chráněný jako národní park, neuvěřitelně ryhle ztrácí, a je zcela obklíčen vesnicemi a poli. A právě tyto posledni zbytky přírody jsou důležité pro život všeho a všech.
Musíme opravdu všechno zničit, jenom proto, abychom zjistili, jak je to špatné bez toho? Doufám, že to tak být nemusí. Věřím, že je ještě spousta lidí, kterým to není všechno jedno, a že společně bychom se mohli pokusit něco změnit. To je důvod, proč se snažím psát tyto stránky...
Doufám, že se vám stránky budou líbit a děkuji za návštěvu!