Focení divokých zvířat
Překotný sjezd ke lvům hlášeným rádiem
Dopravní zácpa u lví smečky
Najdete na fotce gepardy?
Gepardi statečně ignorují pokřikování
Tady je to v pohodě, jen trochu blízko
Taky si někdy se zaujetím prohlížíte fotografické knihy z Afriky a žasnete nad těmi nádhernými záběry divokých zvířat?
A říkáte si: to ale musí být romantika a dobrodružství takhle si fotit zvířata v divočině!? To, že realita bývá často velmi odlišná, vám ale málokdo prozradí. V každém případě jsou za každou takovou knihou obvykle roky tvrdé práce, dlouhých čekání v nepohodlí divočiny, ale i hodně znalostí o zvířatech a taky fotografického umu.
Horší ale je, že v dnešní době poslední zbytky nezničené přírody zažívají často doslova nájezdy turistů a fotografů. Národní parky jižní a východní Afriky (třeba slavná Masai Mara, nebo Kruger n.p.) jsou toho dobrým příkladem. I mimo hlavní sezónu byl každý lev v Masai Mara celý den doslova obležený auty. Řidiči se vzájemně svolávají vysílačkama kdykoliv někdo objeví lvy nebo gepardy, protože turisty vesměs zajímají jenom velké kočky (přitom dobře vyfotit třeba impalu není zrovna nejlehčí). V Krugeru, kde mohou návštěvníci sami jezdit ve svých autech, se zase všichni snaží za každou cenu natlačit na místo s nejlepším výhledem bez ohledu na ostatní, o zvířatech nemluvě.
Každý by chtěl dostat dramatické záběry lvů, jenže většina lvů odpočívá, nebo spí, unaveni nočním lovem. Turista-fotograf ale nemá čas čekat, až se lev probudí a zvedne hlavu, a tak neváhá pokřikovat, hvízdat anebo dokonce bouchat dveřmi od auta. Zní to neuvěřitelně, ale takovéto chování turistů jsme zažívali téměř denně. A když jsme se ozvali, že zvířata si také zaslouží trochu úcty, tak jsme většinou dostali sprostě vynadáno - prý ať se staráme o sebe...
Jak tohle všechno souvisí s focením? Zdá se mi, že v dnešní době rozmachu digitálních fotoaparátů si o sobě každý turista myslí, že je nejmíň fotografem National Geographic. Vypadá to, že hlavním cílem návštěvy národního parku není užít si krásu přírody nebo se něco naučit pozorováním zvířat v jejich přirozeném prostředí, ale dostat fotky, které mu budou doma všichni závidět. Výsledné fotografie jsou pak stejně většinou k ničemu (špatné světlo, špatný úhel, atd.), ale účel - pochlubit se doma - splní.
Je pravda, že zvířata v nejvíce navštěvovaných parcích jsou na auta zvyklá a nezdá se, že by jim chování turistů nějak zvlášť vadilo.
Ale jestli to tak opravdu je
i z dlouhodobého hlediska, to se dá jen velmi těžko posoudit.
Já si rozhodně myslím, že účelem parků - samozřejmě kromě ochrany posledních zbytků divoké přírody - by mělo být vzbudit v lidech lásku, obdiv, ale taky respekt k přírodě. A namísto zbytečného cvakání spouští, nebylo by lepší prožít jedinečný okamžik a pak si třeba koupit krásnou knihu profesionálů?
