Kmen Huli - Papua Nová Guinea
Městečko Tari v provincii Southern Highlands v republice Papua Nová Guinea moc turistů nenavštěvuje. Kromě drahé letecké dopravy se sem dá dostat po tzv. Highland Highway, „dálnici”, která je na mnoha místech v desolátním stavu, ale hlavně je pověstná svou nebezpečností. Nejhorší je poslední úsek před Tari (v němž silnice prozatím končí). Násilná ozbrojená přepadení jsou běžnou záležitostí. „Teď je to v pohodě”, uklidňují nás místní s typicky papuánským klidem, když se jich ptáme na aktuální bezpečnostní situaci. „Už týden se nic nestalo...!” Situace v samotném Tari se razantně zlepšila díky přítomnosti policejní jednotky, kterou platí australská společnost stavící další úsek dálnice. Taková je realita v zemi, jejíž hlavní město Port Moresby je neoficiálně korunováno nejnebezpečnějším městem na světě.
My ale byli v Tari proto, abychom se dozvěděli něco o kultuře Huli - proslulých papuánských „parukářích” (volný překlad anglického Huli wigmen). Říká se jim tak proto, že muži kmene Huli tradičně nosí při slavnostních příležitostech bohatě zdobené paruky ze svých vlastních vlasů.
Měli jsme veliké štěstí, když jsme v Tari narazili na syna jednoho z předních „parukářů”. Matthew studuje univerzitu, uvědomuje si však důležitost kultury svých předků a je na ni náležitě hrdý. Cesta pěšky do malé vesničky jeho otce nám trvala dva dny. Přesvědčili jsme se během ní na vlastní oči, že tradice Huli je stále ještě živá (což bohužel neplatí o většině dalších kultur východní části ostrová Nová Guinea). I když ve všední dny nosí muži, kromě těch nejstarších, trička a kalhoty, většina z nich vlastní tradiční kostým s nezbytnou parukou pro slavnostní příležitosti. A ochotně se v nich předvedou zvědavým návštěvníkům. Focení si vyloženě užívali.
Bohužel však ubývá odborníků jako je Matthewův otec, kteří ovládají složitou metodu výroby paruky. Zatímco vlasy rostou, proplétají se jakousi konstrukcí a tvarují do žádoucí podoby. Muž musí během té doby dodržovat řadu pravidel; tabu je například kontakt se ženami anebo smí jíst jen určitá jídla. Také je třeba, aby spal v polosedě se speciálně vypodloženou hlavou. Celý proces trvá několik měsíců. Nakonec se vlasy odříznou od hlavy a paruka se ozdobí například ptačím peřím ze vzácných rajek.
Zajímavý zážitek jsme měli po cestě do vesnice, když jsme potkali velkou skupinu válečníků, zcela vážně v bojové pohotovosti. Byli po zuby ozbrojení podomácku vyrobenými puškami nebo luky a šípy. Říkali, že jsou ve válce a musejí bránit své území. Na nás byli velmi přátelští a měli radost, že jsme přišli. Když jsem začal fotit, tak se všichni předháněli v různých divokých pózách.
Huli na nás udělali dobrý dojem, taková přátelskost v divoké, nefunkční a opravdu nebezpečné zemi.
S Matthewem si píšeme dodnes.
